GWZO – das östliche Europa verstehen

GWZO – porozumět východní Evropě

Na této české podstránce představujeme GWZO, jeho úkoly a hlavní oblasti výzkumu. Zvláštní pozornost věnujeme pražské pobočce »Vědění a participace«, která byla otevřena v roce 2025, a jejím aktivitám v oblasti občanské vědy a marginalizovaného vědění.
    
Leibnizův institut pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO) patří na mezinárodní úrovni k předním výzkumným a vzdělávacím institucím zabývajícím se dějinami a kulturou východní Evropy. Náš široký mezioborový dialog a historický záběr jsou jedinečné: od starověku po současnost zkoumáme specifika a proměny tohoto historicky i v současnosti tak důležitého regionu. Zaměřujeme se na témata, která patří k nejnaléhavějším výzvám naší doby, jako jsou například dynamika globalizace a migrace, systémy vědění a poznání, konkurenční obrazy dějin, životní prostředí nebo násilí.

Vědci a vědkyně GWZO se zaměřují především na základní výzkum a působí ve čtyřech odděleních a obměňujících se specializovaných výzkumných skupinách pro mladé výzkumné pracovníky a pracovnice. Naše hlavní kompetence spočívá ve středovýchodní a východní Evropě, věnujeme se ale i sousedním regionům – od Balkánu a Kavkazu až po severní Evropu. Výzkum v GWZO se vyznačuje globálním zakotvením a kritickou reflexí regionálních konceptů. Zároveň se opíráme o hustou síť dlouhodobých partnerství s nejrůznějšími výzkumnými i neakademickými institucemi ve východní Evropě i mimo ni.

Již více než 30 let prezentujeme výsledky našeho bádání v Německu, Česku i  na mezinárodní úrovni. Kromě publikací a výstav vyvíjíme také digitální formáty, které naše poznatky přibližují odborné i široké veřejnosti. Díky tomu dokážeme historii východní Evropy zpřístupnit v její kultuní rozmanitosti a zasadit ji do kontextu minulých i současných globálních výzev.

Oddělení »Vědění a participace« v Praze: Občanská věda a participace

Výzkum regionu střední Evropy a konkrétně České republiky patří k hlavním prioritám GWZO již od jeho založení v roce 1995. Ve spolupráci s instituty Akademie věd ČR již mnoho let vytváříme společnou platformu zaměřenou na akademickou výměnu a prohlubování tradice intenzivního mezinárodního vědeckého partnerství. Na dosavadní bohaté aktivity navázalo od roku 2025 nové oddělení »Vědění a participace« pod vedením doktora Michala Frankla se sídlem v Praze, jehož vznik potvrdilo rozhodnutí Společné vědecké konference (GWK) o trvalém financování ze strany spolkové vlády a spolkových zemí (tzv. malé strategické rozšíření institutu).

Oddělení se zabývá především občanskou vědou a zaměřuje se na tvorbu znalostí a poznání o historii a současnosti středovýchodní Evropy spolu se širokou veřejností včetně konkrétních marginalizovaných skupin. Zajímá nás například, jak lze prostřednictvím zapojení veřejnosti do výzkumu zviditelnit a zúročit specifické znalosti a zkušenosti lidí sociálně znevýhodněných na základě etnicity, genderu nebo osobní migrační historie.

Prostřednictvím participativního výzkumu tudíž stavíme mosty mezi vědou a společností, akademickým poznáním a autentickou lidskou zkušeností. Jak je v GWZO obvyklé, vědci a vědkyně oddělení »Vědění a participace« se věnují základnímu výzkumu. Kromě toho pravidelně pořádají workshopy, přednášky a spolupracují na projektech, které posilují transfer znalostí v humanitních vědách a podporují participativní přístupy ve výzkumu – v Praze a Česku, ale i mimo ně.

Aktuality z oddělení

  • Přednášky Prague Histories Forum se zaměří na gender a queer historii

    Přednášková série Prague Histories Forum, která vznikla ve spolupráci s Collegiem Carolinum, Německým historickým institutem (GHI) a Akademií věd České republiky, se v podzimním semestru zaměří na gender a queer historii ve střední a východní Evropě. Šest renomovaných vědců a vědkyň z různých oborů představí témata od raně novověkých identit a těl přes státně socialistické emancipační kampaně a queer život za komunismu až po antigenderovou politiku v postsocialistické současnosti. Přednášky se konají v úterý od 15:50 do 17:20 ve Šporkově paláci (Filozofická fakulta UK, Hybernská 3, místnost 303, podkroví), všechny se uskuteční v angličtině a je možné se jich zúčastnit online. Konkrétní data naleznete v programu. Na nejbližší přednášku se můžete těšit již 20. října.

    Více informací
    Náhled programu přednášek Prague Histories Forum.
  • Workshop Archivy migrace: participace, vytváření vědění a spolupráce

    Na začátku prosince 2025 jsme v Praze přivítali*y šestnáct expertů a expertek na migraci. Dvoudenní workshop s názvem Archivy migrace (v angličtině Archives of Migration) propojil vědce a vědkyně s neziskovými organizacemi a vytvořil platformu pro sdílení zkušeností a dobré praxe. Reagoval tím na neviditelnost hlasů a postojů prchajících a migrujících osob ve státních archivech a zkoumal, jakým způsobem je můžeme zapojit do výzkumu jako občanské vědce*kyně. Příspěvky se zaměřily například na alternativní archivování (counter-archiving), archivy českých neziskových organizací zabývajících se pomocí příchozím  , rolí mocenských hierarchií v archivech migrace či případovým studiím archivů ženské péče a práce. Nedílnou součástí akce byla také přednáška Petera Gatrella z University of Manchester a Katarzyny Nowak z University of Vienna o jejich nové knize s názvem »Refugee Voices Across and Beyond the Archive.«

    Skupinová fotografie účastníků a účastnic odborného setkání stojících v přednáškové místnosti. Za nimi je promítací plátno se snímkem „Thank You“, na stěně hodiny a informační panely. Lidé stojí v řadě, někteří s jmenovkami, v neformálním pracovním oblečení. Před nimi jsou prázdné židle.
    Účastnice a účastníci workshopu Archivy migrace, který se konal 1. a 2. prosince 2025 v Praze.
  • Gratulujeme! Profesor Frank Hadler získal čestnou medaili Akademie věd ČR

    Prestižní »Čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách« udělovanou Akademií věd ČR získal profesor Frank Hadler z GWZO. Slavnostní předání se uskutečnilo 6. října 2025 v Praze. Profesor Hadler převzal ocenění nejen za excelentní výzkum a publikace v oblasti historiografie, dějin Československa a transnacionální historie, ale také za jeho dlouholetou úzkou spolupráci s předními českými historiky. Srdečně gratulujeme!

    Můž stojící před modrým pozadím. Před sebou drží otevřené desky s diplomem a otevřenou krabičku s medailí.
    Profesor Frank Hadler na slavnostním předávání.
  • Ella Rossman získala cenu udělovanou University College London

    Gratulujeme naší kolegyni doktorce Elle Rossman k ocenění Quirk PhD Prize v oblasti umění a humanitních věd! Cena, kterou uděluje University College London (UCL), je spojená s finanční odměnou a pozváním na konferenci Quirk Symposium. Ella Rossman obhájila svou disertační práci na UCL v roce 2025 na fakultě slovanských a východoevropských studií (School of Slavonic and East European Studies, SSEES). Nyní pracuje na čtyřletém projektu »Feministické alternativy: alternativní epistemologie a produkce vědění v pozdně sovětském a postsovětském rusofonním feministickém myšlení (1979–2022)« na oddělení »Vědění a participace« GWZO.

    Více informací
    Černobílý portrét ženy. Na sobě má brýle a černý svetr s dlouhým rukávem.
  • Výzkumný projekt »Feministické alternativy«

    Jak se proměňovalo nezávislé feministické myšlení v ruskojazyčném prostřední navzdory politickým zlomům a opakovaným krizím? Projekt »Feministické alternativy: alternativní epistemologie a produkce vědění v pozdně sovětském a postsovětském rusofonním feministickém myšlení (1979–2022)« zkoumá čtyři desetiletí rusofonního feminismu a odhaluje dosud přehlížené vědění aktivistek, umělkyň a akademiček. Historička Ella Rossman se ve svém výzkumu soustředí na exilová hnutí zdola a výzvy, kterým čelila v období pozdního socialismu a postsocialistických transformací, přičemž neopomíná ani témata nerovnosti, ruského kolonialismu, války a politického násilí, občanství, těla a sexuality či transnacionální solidarity. Propojuje archivní výzkum s digitální etnografií a orální historii a staví na spolupráci vědkyň, aktivistek a umělkyň při společné tvorbě znalostí.

    Více o výzkumu
    Ilustrace zobrazující skupinu feministických aktivistek nesoucích fialový prapor, který se táhne přes scénu: prochází kolem muže sedícího u stolu a pokračuje k ženě vykonávající neplacenou domácí práci u dřezu.
    Mannaia Kasha, »Feministický transparent«, samolepka, 2012–2013.
  • Výzkumný projekt »Dekolonizace českých feminismů: hledání kolektivních cest k epistemické spravedlnosti«

    Čí hlasy jsou v českém feministickém hnutí nejvíce slyšet a které naopak zůstají na jeho okraji? Ačkoli je feministické poznání systematicky zjinačováno a znehodnocováno patriarchátem, hierarchie vědění vznikají i uvnitř samotných hnutí. Disertační projekt s názvem »Dekolonizace českých feminismů: hledání kolektivních cest k epistemické spravedlnosti« staví do centra pozornosti perspektivy marginalizovaných skupin – rasizovaných žen, lidí se zdravotním postižením, migrantstva či queer a trans* komunit. Kriticky zkoumá hierarchie poznání uvnitř českého feministického hnutí a hledá cesty, jak je kolektivně reflektovat a narušovat. Stěžejní částí výzkumu je případová studie konkrétní facebookové skupiny jako prostoru pro tvorbu, sdílení a upevňování feministických diskurzů. Součástí jsou také rozhovory a participativní výzkum na principu citizen science.

    Více o výzkumu
    Detail knihovny s knihami o feminismu a genderových studiích; v popředí je tablet se spuštěnou stránkou Facebooku.
    Feministické vědění vzniká a šíří se různými způsoby, například skrze sociální sítě.

Další informace

Z této stránky se dostanete na podrobnou stránku oddělení s informacemi o jeho zaměstnancích a jejich projektech v: